Voznice

Voznice byla tajnou skrýší zbraní během II. světové války.

Voznici opatřil František Nový z mydlárny pana Vrby a kovář Vančura ji upravil tak, aby šla otevírat a zavírat. Několik dní ležela před kovárnou, potom s ní rolník Nový vozil vodu, aby si lidé na ni zvykli. Na podzim 1943 ji zavezl na Fremrovic pole, které měl od nich najaté. Večer, ač pršelo, sešlo se tam s lopatami a motykami osm mladých mužů, aby tam voznici zakopali. Museli být opatrní, jelikož u Chrástu i Dolan byly německé hlídky od světlometů. Voznici uložili tak, že dvířka byla obrácena ke stráni. Odtud zřídili ke dvířkům krátký tunel, jehož vchod byl zakryt křovím a kamením. Až do třetí hodiny ranní tam pracovali Oldřich Fremmer – holič, Bohumil Dlouhý – učitel, František Nový – rolník, Václav Pasáček – brusič skla, Vojtěch Šedivec – úředník, Václav Štajf mladší – úředník, Julius Vančura – kovář a Josef Zalabák – elektromechanik. Na urovnané pole zasel Fr. Nový žito.

Už měli smluveno, že jim budou dodány zbraně do Habrové, odkud je měl převozník Nový loďkou dopravit na stráň, kde byla voznice zakopána. Měli prý i slíbeno, že jim budou shozeny zbraně na luka ležící na levém břehu řeky proti stráni a voznici, odkud by se daly lehce odnést. Nedošlo však k tomu, neboť se situace v obci náhle zhoršila, když pražské i plzeňské gestapo zachytilo stopy odboje, k němuž byla připojena i chrástecká skupina.

Najdete ji vedle obecního úřadu.